V době, kdy tento text píši, měly vrcholit přípravy konání X. celostátního shromáždění SONS ČR, z. s., na němž jsme měli s kolegou Janem Šnyrychem v úmyslu v tandemu kandidovat na funkci prezidenta a viceprezidenta našeho spolku. . Jak je obecně známo, shromáždění bylo z důvodů, které není třeba popisovat, odloženo, doufejme že definitivně na počátek října tohoto roku. Dovolte, abych se s Vámi podělil o informace, čemu se v poslední době v rámci činnosti v SONS věnuji.

Úhrada bílých holí

Toto téma je – dá se říct evergreenem – již po několik posledních let. Vlastně od rozhodnutí Ústavního soudu, který řekl, že zákon o veřejném zdravotním pojištění, který dával Všeobecné zdravotní pojišťovně kompetenci rozhodovat o tom, jaké zdravotnické prostředky a v jaké výši budou zdravotními pojišťovnami hrazeny, je v rozporu s ústavním pořádkem. Od vzniku návrhu novely jsme několikrát vznášeli připomínky, že bílé hole by měly být i nadále stoprocentně hrazeny zdravotními pojišťovnami. V rámci této kauzy jsem vyprodukoval opravdu mnoho kilobytů textu – pro Ministerstvo zdravotnictví, pojišťovny, při spolupráci s Vládním výborem osob se zdravotním postižením (dále VVOZP“), ostatně i v pravidelných poradenských článcích jsem o tomto tématu mnohokrát referoval; zdá se, že v této věci jsme nakonec zaznamenali téměř vítězství, ač není ještě zcela dobojováno. Novela zákona, která bude znamenat, že bílé a červenobílé hole budou skutečně stoprocentně hrazeny (bohužel s výjimkou bílých holí opěrných) by podle posledních zpráv měla nabýt účinnosti až 1. ledna 2021.

Národní plán podpory rovných příležitostí osob se zdravotním postižením na období 2021-2025

Za nesporný úspěch současného vedení SONS lze považovat prosazení oprávnění SONS delegovat do VVOZP svého zástupce, kterým se v polovině roku 2019 stal Mgr. Václav Polášek. To našemu spolku mj. usnadnilo i přístup do pracovních skupin VVOZP; proto jsem se od září 2019 mohl začít účastnit i schůzek, při nichž se diskutoval a vytvářel důležitý vládní dokument. Národní plán podpory rovných příležitostí pro OZP je poměrně objemný materiál, čítající 87 stran, nyní je v meziresortním připomínkovém řízení. Na největší obtíže při prosazování našich zájmů jsme naráželi v oblasti přístupnosti staveb, dopravy a komunikací a v oblasti přístupnosti informací a služeb veřejné správy. Nicméně nakonec se podařilo i v těchto oblastech prosadit pro všechny zainteresované subjekty přijatelný kompromis. Je dobré, že jsme se tohoto procesu mohli takto bezprostředně účastnit, ačkoliv daleko podstatnější bude, jaká konkrétní opatření se bude dařit prosadit reálně.

Poradní orgán veřejného ochránce práv

Prakticky od podpisu mezinárodní Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením Českou republikou probíhaly diskuse a jednání o monitorování práv z Úmluvy plynoucích. Tento úkol nakonec připadl veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi). Nikoliv zanedbatelnou roli by při monitorování Úmluvy měly naplňovat samy osoby se zdravotním postižením, resp. organizace tyto osoby hájící či zastupující. SONS se již při prvním sestavování poradního orgánu ombudsmankou Annou Šabatovou rozhodla do tohoto orgánu delegovat své dva zástupce, jedním z nich jsem byl i já. Bohužel tato nominace úspěšná nebyla. Nicméně jsem se s prezidentem SONS zúčastnil navazujících jednání s paní ombudsmankou i pracovníky tohoto úřadu, při nichž nám bylo přislíbeno, že při vytváření nového poradního orgánu novým ombudsmanem, kterým se, jak je nyní již známo stal Stanislav Křeček, bude nominace SONS brána podstatně vážněji. Proto i v současné době patřím k jedné ze dvou osob, které SONS do tohoto orgánu jako svého zástupce nominuje. Uvidíme, jak to dopadne tentokrát.

Skupina pro vzdělávání žáků a studentů se zrakovým postižením

Již na minulém Celostátním shromáždění SONS bylo vydáno tiskové prohlášení, v němž se náš spolek přihlásil k tomu, že nám nejsou lhostejné podmínky, za nichž probíhá vzdělávání těžce zrakově postižených dětí, žáků a studentů. V květnu roku 2019 byla se souhlasem Republikové rady SONS vytvořena pracovní skupina, do níž se mi podařilo pozvat kromě zástupců SONS odborníky zastupující různé instituce, které se vzdělávacího procesu těžce zrakově postižených účastní, uveďme např. speciální školy, SPC se zaměřením na zrakově postižené, centrum pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami na vysoké škole, asociaci sdružující rodiče a přátele nevidomých dětí atp.

Tato skupina se při několika pracovních schůzkách zabývala hledáním smysluplných opatření, s nimiž by se mohla obrátit na rozhodující instituce, aby došlo ke zlepšení současných ne vždy optimálních podmínek. Mimo jiné skupina také pracuje na výzkumu, kterým by svá stanoviska argumentačně podpořila. Práce této skupiny, jak doufám, bude po určité přestávce zapříčiněné zejména současnou nepříznivou situací, pokračovat.

Činnost v Sociálně právní poradně SONS

Centrem mojí práce v SONS je poskytování služeb v pražské Sociálně právní poradně. Zde za rok odbavíme stovky klientů, jimž pomáháme se spoustou zejména právních problémů, od krátkých dotazů, které lze vyřídit během pár minut po telefonu, až po kauzy, které vyžadují několikahodinové studium i sepisování konceptů právních úkonů, odvolání, námitek, správních žalob atd.

Nezanedbatelný čas věnuji i přípravě pravidelných článků, jejichž obsah zajišťuji každý měsíc již od roku 2012. V poslední době jsou tyto články obohacovány odbornými, přesto srozumitelnými příspěvky kolegyně JUDr. Václavy Baudišové.

V době opatření proti koronaviru se nám navíc podařilo vydat dva mimořádné články, přinášející informace o aktuálních legislativních změnách a praktické rady pro zrakově postižené žadatele o mimořádné dávky.

Myslím, že mohu s klidným svědomím prohlásit, že se nám v poradně podařilo překonat určité personální potíže, které nastaly po odchodu naší kolegyně Denisy Táborské a že chod poradny by v případě mého zvolení do čela SONS nebyl ohrožen, protože již zmíněná kolegyně Václava Baudišová je na vysoké odborné úrovni, a navíc je také dobře obeznámena s celou šíří problematiky, kterou v poradně řešíme.

Co dál?

Protože práce v SONS až dosud nebyla pracovněprávně vzato mým jediným, ani největším pracovním úvazkem a protože Celostátní shromáždění proběhne jistě až po letních prázdninách, musel jsem se poněkud neplánovaně rozhodnout, jak od září naložím se svým dlouholetým působením na pozici učitele hudby. Rozhodl jsem se tak, že si v Základní umělecké škole ponechám jen jediné odpoledne, jinak jsem odhodlán se věnovat naplno práci v SONS, ať již podzimní volba dopadne jakkoliv.

Luboš Zajíc